Kolik postav na tomto obrazu vidíte?
Dvě – špatná odpověď
Tři – správná odpověď

Vlado Vovkanič, Tři postavy,
olej na plátně, 2005, (96 x 75 cm).

Vysvětlení, které v knize nenajdete:

Tento obraz vznikl speciálně pro toto vydání přebásnění Písně Šalamounovy. Jsou v něm výtvarně zachyceny jeho hlavní myšlenky a zásady. Stylově by se dal zařadit k pop-artu nebo retru. Jde v něm o spojení věčného motivu vztahu ženy a muže s minimalistickou formou velkých ploch, vyjadřující vidění dnešního člověka. I v přebásnění samotném jde spíše o přenesení Písně do současnosti, nežli o oprášení minulosti.

Při prvním pohledu se zdá, že na scéně jsou jenom dvě postavy, žena a muž. Až když se pozorovatel soustředí na detaily, objeví v levém horním rohu ruku číšníka, který přináší nápoj – snad víno, k němuž je v Písni několikrát přirovnána láska. Dvě postavy jsou tedy v centru pozornosti, zatímco třetí je částečně skryta. Je z ní vidět pouze zmíněná ruka.

Myšlenka tří postav Písně se objevuje v některých alegoriích a výkladech, ať už se jedná o Šalamouna, Sulamit a pastýře nebo obecně o milého, milou a Boha. V případě druhé zmíněné verze vystupuje na tomto obrazu Bůh jako jakýsi nebeský číšník.

Na plátně je cítit atmosféru klidu a vyrovnanosti, ale současně je tam (v pohybu ženy) zjevná akce, evokující naopak nejistotu, až nervozitu. Přesně tímto dojmem působí Píseň Šalamounova, jež je směsí pocitů šťastné jistoty s drásající nejistotou – směs, typická pro lásku mezi mužem a ženou.

Scéna je viděna jakoby z pozice ženy. Pozorovatel stojí za ní a sleduje to, co vidí ona, současně má ale před očima i samotnou ženskou postavu. Píseň Šalamounova je totiž jedinou biblickou knihou, v níž mluví žena více než muž. Perspektiva ženy je zde tedy záměrná.

Za pozornost stojí opakování barev, jež tvoří vnitřní harmonii obrazu. Eroticky laděná oranžová tvoří šaty ženy a tulipán ve váze (mimo obraz si pak může divák domyslet další tulipán, který je zachycen pouze částečně, stejně jako postava číšníka). Blankytně modrá se opakuje na číšníkově rukávu, na stolech, ve váze a na obloze. Bílou je znázorněn číšníkův ubrousek, nápoj v šálku a mužova košile. Žlutá je láhev nápoje, náramek ženy, talířek pod šálkem a papír před mužem. Filosoficky vyznívá tmavomodrá barva, jež jakoby vycházela z číšníka a všudypřítomně se vyskytovala v různých částech obrazu, který vizuálně prostupuje a současně uzavírá.

Různé předměty vytvářejí dvojice: stoly, papíry před mužem, odraz šálku či myšlená dvojice tulipánů. Žena se dívá na muže, který sleduje cosi mimo scénu obrazu. Celkovou kompozici doplňuje optimistický zelený pruh, tvořící horizontální linii. Vertikálou je postava ženy, jejíž hlava se nachází mezi tmavomodrou a blankytnou, zatímco hlava muže mezi blankytnou a zelenou.

Obraz vychází tematicky z pražských kavárenských motivů Vlada Vovkaniče, kterými na sebe upozornil v českém prostředí. Vlado pochází z Ukrajiny a před pár lety dostal cenu T.G.Masaryka, udělovanou každoročně cizinci, který nejvíc přispěl k české kultuře. Momentálně připravuje monumentální kulisy pro divadelní představení Evžena Oněgina v Košicích (v režii Zdeňka Trošky).

www.vvovkanic.com