JAZYKY ANTIKY
Herodes hovoří s Quiriniem pravděpodobně latinsky. Na počátku našeho věku mluví mnoho lidí běžně několika jazyky. Výjimečná byla v tomto ohledu například Kleopatra, která jich prý ovládala devět. Běžně používají vzdělaní lidé minimálně dvě řeči, v provinciích většinou tři.
Převládajícími jazyky Judeje jsou aramejština a hebrejština, ale v důsledku Herodovy helenizace celého území také řečtina a latina. Herodes ovládá všechny čtyři jazyky. Jeho mince se razí zásadně s řeckými nápisy. Také jména příslušníků vznešených rodů jsou většinou řecká (například Salome je řecká podoba hebrejského jména Sulamit).
Židovská diaspora v zahraničí mluví rovněž převážně řecky. Hebrejštinu už prakticky neovládá. Proto v egyptské Alexandrii, kde žije mnoho židů, vznikl řecký překlad svatých knih (Starého zákona). Do dějin vstoupil pod názvem „Septuaginta“, což znamená „Překlad sedmdesáti“.
Překlad je spojen s příběhem, podle něhož před 300 lety král Ptolemaios II. požádal 70 učenců (podle pozdější tradice 72), aby svaté knihy přeložili. Práce na všech textech trvala několik staletí, dílo bylo dokončeno až v roce 132 před naším letopočtem. Septuaginta se stane základem pro překlady do latiny a mnoha dalších jazyků. Jejich autory však už budou většinou křesťané.
Ti totiž Septuagintu převezmou, a později k ní doplní Nový zákon. Budou ho tvořit čtyři evangelia o životě, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, Skutky svatých apoštolů o působení jeho následovníků a epištoly, tedy dopisy apoštolů vznikajícím křesťanským sborům. Knihy Nového zákona budou sepsány řecky, a budou rovněž hojně překládány do nekonečné řady dalších jazyků.
Ježíš bude mluvit pravděpodobně aramejsky, hebrejsky a řecky. Aramejština se v Judeji užívá v běžném kontaktu, hebrejština v synagogách, kde se čtou svatá písma v originální řeči. S vysokou pravděpodobností bude mluvit ale také řecky, například s Pilátem.